Obecně o laseru

Laser je většinou používán k hojení a regeneraci drobných jizev, ošetření oparů herpes simplex a herpes labialis, pokud je nasazen k prevenci tvorby vrásek, pak většinou bez přípravy pleťového povrchu a bez doprovodu nezbytných podpůrných postupů. O těch skutečně smysluplných objevech a nejmodernějších lasocarových postupech však kolují většinou dohady a představy, které zde uvedeme na pravou míru:
Ozáření tkáně laserovým paprskem vede mj. k pronikavému zkvalitnění energetických a regulativních buněčných funkcí. Takto zvýšená látková výměna, způsobená zlepšením funkce povrchové struktury buněk, však také vede k přechodným nedostatkům v jejich zásobování.
Velmi citelná je zejména vyšší spotřeba kyslíku, vedoucí k jeho nedostatku. Tím je omlazovací účinek laserové terapie citelně zpomalován. Na rozdíl od tradičního použití laseru k podpoře regeneračního a stimulačního účinku, využívají nově vyvinuté lasocarové metody kombinačního účinku laserového světla a fotocitlivých enzymatických komplexů k transportu atomů kyslíku do oblastí se zvýšenou dýchací aktivitou. Přitom není ani tak důležitý výkon použitého laseru, jako spíše jeho vlnová délka (barva).

(zdroj: www.medistellar.com)

Obr. Před a po osvitu laserem. Efekt laseru je patrný pouhým okem hned po osvitu.